Ve stínu třicetileté války

Ve stínu třicetileté války

Mír a klid ale netrvaly věčně a "zlaté" století spělo nezadržitelně ke svému konci. Nábožensky tolerantní biskupy s širokým rozhledem a vzděláním nahradily ve fanatickém katolicismu vychované "děti". Politické čachry Habsburků dovedly počátkem 17. století na vratislavský stolec osmnáctiletého Karla Habsburského a po něm dokonce dvanáctiletého polského prince Karla Ferdinanda Vasu. Radikalizace zasáhla celou Evropu a spory mezi protestanty a katolíky se staly záminkou k zažehnutí obrovského válečného požáru. I když jeho plameny Českou Ves bezprostředně nesežehly, následky tři desetiletí trvajícího konfliktu dopadly na obyvatele stejně tvrdě. Církevní knížectví totiž přitahovalo armády obou táborů jako magnet a zběsilé soldatesky kradly jako straky. Před nepřátelskými vojáky se obyvatelé České Vsi mihli schovat na Čertových kamenech, před zavlečenou epidemií moru už ale neutekli.

Ani konec války neznamenal klid. Krajem se potulovaly bandy dezertérů, které si ušlý žold nahrazovaly loupením, a podle záznamů v obecní kronice došlo k několika střetům s nimi na území obce. 

Do zjitřené doby zasáhly také čarodějnické procesy. Nesmyslný hon na služebnice ďábla zaplatilo životem i mnoho žen a dívek z České Vsi. V časech válečného běsnění se vytratily hodnoty desatera. Obyčejní lidé, nemající schopnost rozpoznat skutečné pozadí konfliktu probíhajícího na území celé Evropy, si nedokázali racionálně vysvětlit, proč je Bůh trestá tak krutým způsobem, a řada z nich proto lehce přijímala i absurdní vysvětlení. Pověry o tom, že všechno zlo, kterému byli v uplynulých letech vystaveni, pochází z vyjednávání jednotlivých osob s ďáblem, dopadly na úrodnou půdu. Prostřednicemi pána pekel na zemi měly být čarodějnice. Stačilo, aby se na těle nějaké ženy našlo "podivné znamení", měla slzavé oči, nesrozumitelně mluvila nebo dělala zvláštní gesta.

Obyvatel, kterým vnitřní hlas napovídal, že se děje něco nespravedlivévo a krutého, byla pouhá menšina a jejich strach o sebe a své blízké jim nedovolil veřejně pochybovat o rozhodnutích inkvizičního tribunálu. Kdo by se totiž zastával "odhalených" služebnic ďábla, mohl snadno skončit vedle nich.